V průběhu 19. století se Rudolfov rychle rozrůstal a na jeho konci to byla hustě obydlená obec.
Na začátku století bylo v Rudolfově celkem 37 domů. V roce 1803 byl ze starého dřeva domu č.1 postaven dům č. 38 a domy postupně přibývaly. V roce 1834 Rudolfov stručně popisuje Josef Sommer. "Obec se nazývá Rudolphsthal [Rudelsthal], ale také Buschdorf. V 38 domech tam žije 346 obyvatel. Je tam jeden mlýn."
O deset let později bylo v údolí již 44 domů a v nich žilo 417 obyvatel. V mnoha domech tehdy přebývalo 10 až 20 osob a v domě č. 30 žilo ve třech světnicích dokonce 8 rodin se 46 osobami. V roce 1869 měl Rudolfov 53 domů s 508 obyvateli a při sčítání lidu v roce 1880 vykazoval již 54 domů. Počet obyvatel poklesl na 408. Další sčítání lidu v roce 1890 zjistilo 56 domů a 428 obyvatel. Od roku 1890 do roku 1902 byly postaveny ještě dva domy. V roce 1895 byl Josefem Eichlerem postaven taneční sál spojený s hostincem. Měl číslo 57. Další nový dům postavený v roce 1902 Bohumilem Henrichem měl číslo 58. Za celé 19. století tak v Rudolfovském údolí přibylo dvacet jedna domů.
Řemeslníci a živnostníci nebyli v Rudolfově dlouho žádní. Prvním řemeslníkem který v Rudolfově a okolí podnikal, byl ve druhé čtvrtině 19. století tesař Tadeáš Jahn z č.1. Prvním vyučeným truhlářem byl Ferdinand Hauser a krejčovskou živnost vykonával jako první Antonín Jahn z č.1. Na konci 19 století bylo v Rudolfově 5 hostinců z toho jeden z tanečním sálem, dva pekaři, tři obchodníci se dřevem, jeden kovář, jeden sochař, jeden švec, dva obchodníci a jedenáct kamenických dělníků.
Jan Antonín Streit byl místním rychtářem (scholze,soudce) od roku 1789. V roce 1820, byl novou hlavou obce jmenován Antonín Weber. Po něm následoval v roce 1836 jeho syn Kristián a posledním, vrchností jmenovaným rychtářem, byl v roce 1840 Josef Jahn.
Konec samostatnosti Rudolfova. Podle prozatímního obecního zákona z roku 1849, který vycházel ze zásady „svobodná obec ve svobodné zemi“ byly obce vyvázány s pravomoci feudální vrchnosti. Rudolfov se tak stal od roku 1850 součástí Ruprechtic. Od toho roku také zastával jeden zvolený občan Rudolfova místo v obecní radě – v Ruprechticích.
Jako zástupci Rudolfova byli postupně v obecní radě obsazeni : v letech 1850 až 1860 Josef Appelt č.12, 1860 až 1871 Bohumil Rieger č.14 a 1871 až 1879 Josef Hauser č.16.
Samostatná obec Rudolfov.
V roce 1879 se Rudolfov osamostatnil a zvolil první obecní radu. Josef Hauser zůstal starostou obce a zastával tento úřad až do roku 1883. Druhým starostou samostatné obce byl zvolen v roce 1883 pan Kristián Weber z č.3 a třetím v roce 1889 pan Josef Simon z č.25.

Z hlediska počasí nezačalo 19. století nijak dobře. 30. ledna 1801 se přehnal nad Jizerskými horami prudký vichr, který polámal velké plochy lesa. Pro obec to ale tak velké neštěstí nebylo, obyvatelům to zajistilo dostatek práce v lese a tím se zvýšila možnost obživy. V roce 1806 byla v Kateřinském údolí vybudována první soukenická továrna s valchou. Nechal ji přestavět z tzv. Horního horského mlýna František Ullbrich. Tato skutečnost poskytla místním obyvatelům novou možnost výdělku. Počátkem 19. století provozovalo v Rudolfově několik vlastníků pozemků cihelnu. Většinou se cihly sušily na slunci. Pouze Ambrosius Keil, vlastník domu č.23, měl cihlářskou pec, ale ani jemu se mnoho nevedlo a v roce 1850 výrobu ukončil. Uprostřed 19. století byl v mimořádném rozkvětu kamenický průmysl. Počátkem 70-tých let 19. století bylo v Rudolfově 20 střelmistrů a kameníků. V šedesátých a sedmdesátých letech si ženy a děti často našly výhodný vedlejší výdělek v sousední brusírně skla. Připínaly skleněné knoflíky na lepenku. V roce 1871 byla v Kateřinkách otevřena poštovní stanice. V roce 1872 vypukla v Kateřinkách velká dělnická stávka. Po jejím potlačení byla v Kateřinkách zřízena četnická stanice do jejíhož obvodu patřil i Rudolfov. Příležitostí k výdělku dala lidem z Rudolfova také stavba silnice z Kateřinek do Rudolfova a Bedřichova, která se stavěla v letech 1893 – 94.
Prusko-rakouská válka.
Válka v roce 1866 nezpůsobila obyvatelům Rudolfova žádné velké škody. Dílem to byla náhoda a dílem štěstí. Od 23.června operoval v prostoru kolem Chrastavy, Liberce a Frýdlantu II.,III. a IV. armádní sbor I.pruské armády. Dne 24. června 1866 k večeru táhla jedna hlídka o 3 mužích (dragouni) Kateřinkami přes Rudolfov dál do Bedřichova. Tutéž noc přišli do Rudolfova k místostarostovi obce Bohumilu Riegerovi tři hlídky s páskami, oděni do různobarevných stejnokrojů, aby se doptali na rakouské vojáky. Dne 25.června časně ráno přišlo do Rudolfova 5 dragounů z Ruprechtic a opět se dotazovali na rakouské vojáky. V té době vydává 3. pěchotní správa infanterie č. 64, která ležela v Harcově, opakovaně vojenský „rozkaz“ k zabavování ve vesnici. Dne 26.června přišla jedna celá rota téže správy do Rudolfova. Dne 27. června měla obec ubytovat 360 mužů kyrysníků. Ubytovatelé (13 mužů) byli již v obci. Kyrysníci postupovali z Ruprechtic. Když dojeli k závodu Antonína Ullricha v Kateřinkách potkali na cestě zaměstnance přádelny a zeptali se ho je-li ještě daleko do Rudolfova. Odpověděl jim, že ano a tak se naštěstí kyrysníci otočili a jeli zpět. Dne 3.července 1866 se u Hradce Králové rozhodlo o výsledku prusko - rakouské války. Rakousko prohrálo a na konci července 1866 bylo podepsáno příměří. Prusové odcházeli z Čech. Při jejich odchodu je měla ale vesnička přece jenom na ubytování. Majitel domu č. 19 – Buschmülle (Ant. Knauer) dostal nařízení ubytovat dne 7. září 1866 2 muže se 6 koňmi a dne 8. září 3 muže s 5 koňmi. V době pruského vpádu bylo mnoho lidí z okolních obcí kteří přišli do tohoto lesnatého kraje a v lesích od Rudolfova až na Novou louku hledali skrýš. Z lesa pak, když byl čistý vzduch, přicházeli, do vesnice aby se zásobily.
Rudolfovské spolky.
Na vznik a činnost různých spolků bylo 19. století plodné. V Rudolfově existovaly místní spolky od poloviny 19. století.
- Prvním spolkem v Rudolfově bylo 22. března 1840 založené „Bratrstvo“ (německy Saatgangerverein) nazývané od roku 1847 „Velikonoční spolek“ (potvrzený byl 10. dubna 1853. První spolkový prapor byl vysvěcen 10. dubna 1841, ale shořel 3. září 1854 při požáru domu č.12. Druhý spolkový prapor byl vysvěcen 15. dubna 1855.
- Druhým spolkem založeným v Rudolfově bylo „Bukové družstvo“. Přeložil bych to asi jako „Tvrdé jádro“ Založili ho živnostníci v roce 1844. Jeho členy byli pekař Karel Hauser z č.1 (nar.1805), obuvník Josef Krauze z č. 10 (nar.1796), punčochář Ignác Breuer z č. 28 (nar. 1812) a švec František Wünsch z č.38 (nar. 1780).
- Další byl spolek zpěváků "Pěvecký spolek" založen 20. listopadu 1875, ustavující schůze měl 21. května 1876.
- Dobrovolní hasiči byli v Rudolfově založeni 6. února 1886 (v Liberci od r. 1863).
- Vojenský spolek veteránů byl založen 21. listopadu 1889 a potvrzen 1. února 1890. Spolek měl prapor s rakouskou Říšskou orlicí a byl vysvěcen 21. června 1896.
- 9. ledna 1898 byl v Rudolfově založen spolek Školního kříže, potvrzen 26. dubna 1898.
Kromě toho měla obec Rudolfov od roku 1871 v jednom domě platební místo a v roce 1873 jako "obec v příměstské oblasti" byla v obci založena "všeobecná nemocenská pokladna" statut z 15. června 1870.

Tak skončilo pro rudolfovské 19.století.