30 ledna 1920 nabyl v Československé republice platnosti zákon O obecních kronikách.
V § 1 zákona bylo nařízeno, že každá politická obec je povinná pořídit a vést obecní pamětní knihu. Následně bylo oběžníkem nařízeno jak má kronika vypadat, jak se má vést a také tam bylo uvedeno, že účelem obecní pamětní knihy je trvale zaznamenat obecní dějiny pro budoucí generace.
Je – li zákon a oběžník, měla by být i kronika a tak jsem se začal shánět.
Po nějaké době se mi skutečně podařilo rudolfovskou kroniku vypátrat a mít možnost si ji prostudovat.
Kronika je z poloviny třicátých let minulého století a obsahuje záznamy od založení obce Rudolfova. Tyto záznamy z prvních let obce, jsou ale zcela evidentně opsány z Vlastivědy pana Františka Rassla (z roku 1903) a tak se může usuzovat, že musela existovat kronika ještě starší než kterou jsem vyděl já. Rudolfovská kronika z třicátých let je psána německy, ručně a švabachem. Během deseti let (od roku 1934 do roku 1944) ji psalo několik osob. Pravděpodobně to byla vždy osoba z rodiny Wünschů, kteří byli v Rudolfově učiteli po několik generací.

Kronika je v modrých deskách se zlatým nápisem a obsahuje fotografie z výstavby MVE, několik fotografií obce a pár fotografií z doby II. světové války. Velice působivá je fotografie rudolfovských dobrovolných hasičů z roku 1925, která kroniku uvádí. Na skupinové fotografii jsou hasiči v parádních uniformách před hasičskou zbrojnicí v Rudolfově. Klasické záběry jsou na fotografiích obce a na pohlednici z počátku 20. století.

S vydatnou pomocí slečny Kateřiny Technikové jsem kroniku přeložil z Německého do Českého jazyka a doplnil ji o nové známé skutečnosti.

Ukázka z kroniky léta 1657 až 1852.
Město se vždy myslí Liberec

Založení obce v roce 1657
Dnešní Rudolfov děkuje za své založení regentům hraběte Clam-Galasse kteří v lesích a v kamení hledali jak určitou částkou obohatit hraběcí pokladnu novým osídlením. V roce 1657 zhlédli oba poručníci mladého hraběte místo, kde měla vzniknout nová vesnice. První dva domy byly postaveny a vytvořenou vesnici na počest hraběte Rudolfa Rudolfsthal nazvali. Obyvatelstvo ale nazývalo novou vesnici v té době již tradičním „Buschdorf".
Z hrůzy před lesní samotou nechtělo se v nové vesnici nikomu usídlit; proto musel Liberecký hejtman Bedřich Geuther použít násilí. Určil v Kateřinkách dva mladé, ženaté muže, Krištofa Seibta a Krištofa Talowitze a poručil panskému drábu aby je spoutal a do vesnice dovedl. Dráb jim výhrůžkami a pod přísným trestem nařídil „když jim jen na mysl připadne, že určené obydlí opustí budou přísně potrestáni". Když byl proveden začátek, nalezli se brzy další osadníci. Asi tak popisuje založení obce vlastivěda Františka Rassla z roku 1903.
Události, které se staly od založení obce :
Roku 1657 dne 25. listopadu, na den sv. Kateřiny se v Rudolfově narodilo první dítě a bylo v Liberci ve farním kostele jménem Krištof pokřtěno.
Roku 1659 byla v Rudolfově pořádána první svatba. Krištof Prade z Fojtky si vzal Annu Hübnerovou z Rudolfova. V tomto roce se stal zletilým hrabě František z Gallasu a vládl jeho vrchností na Liberecku. Liberec dostal nového faráře Tobiáše Wünsche z obce Langwasser. Narozený je ve Slezku.
Roku 1670 dne 3.února byl v Liberci pražský arcibiskup Matiáš z Lilenbergu a poprvé byla svátost biřmování, při čemž obyvatelé Rudolfova tuto svátost také přijali.
Roku 1676 způsobila povodeň na Černé Nise velký škody v Kateřinském údolí.
Roku 1680 zuří po celých Čechách hrůzný mor. V Praze samotné 32.000, na venkově zemřelo 100.000 lidí. Od 10. srpna do 31. prosince zemřelo v Liberci 308, v Radčicích 28, v Kateřinkách 25, v Krásné Studánce 38. Celkem 399 osob bylo pochováno na novém morovém hřbitově. Rudolfov zůstal pro jeho vyšší polohu morové nákazy ušetřen.
Roku 1692 dne 20. července " prodávající Eliáš Lammel místo Krištof Seibt Wittib Rosina váš polní zahrada mezi Krystiana Neumanna polní zahradou a vrchnostenským opuštěným mlýnem, vašemu zeťi Janu Gg. Matzig za 50 kop m. Groš." To je první známá psaná zmínka o Buschmühle.
Roku 1694 je vedle za hlavním městem v Liberci nový morový hřbitov zřízený, na kterém mají být pochováváni také Rudolfovští.
Roku 1695 je u nového hřbitova vystavěný Křížový kostel.
Roku 1697 dne 4. ledna zemřel v Praze hrabě František z Gallasu a je první z jeho rodiny, v jím postaveném poutním kostele, v Hejnicích pohřben. Jeho syn, hrabě Václav z Gallasu nastupuje vládu.
Roku 1713 řádí opět mor v Čechách. Přes všechna opatření a k opatrnosti nehledě, zemřelo v Liberci přece několik osob. Rudolfov zůstává uchráněn.
Roku 1718 dne 14. května umírá faráře Schmidt. Nahradil ho Tobiáš Kern z Krásného pole v Lužici.
Roku 1719 dne 25. července umírá v Neapoli hrabě Václav z Gallasu, místokrál v Neapoli; on je pohřben tam, jeho srdce je ale přeneseno do Hejnic. Na jeho místě, za nezletilého syna Filipa, panovala jeho babička Jana Emerentiana z Gallasu. V tomto roce panuje sucho a drahota.
Roku 1722 dne 5. srpna umírá ve Frýdlantu hejtman a inspektor hraběcí Gallasovské vrchnosti Kristián Platz z Ehrentalu, velmi přísný muž. On zřídil v Rudolfově dvůr, na kterém byla vykrmována telata. V č. 1 byl byt jeho fojta, v č. 22 stodola a kde teď stojí domy č. 23, 24, 25, 26 a 31, byla základna Mariánského dvora.
Roku 1725 dosáhl hrabě Filip z Gallasu, plnoletosti a ujal se panování na svém panství. V tomto roce způsobily záplavy velké škody.
Roku 1730 dne 10. března umírá poslední Liberecký farář Kern. Farní kostel se stává děkanským kostelem a jeho nástupcem je Krištof Seidemann z Frýdlantu. Je instalován jako první Liberecký děkan.
Roku 1733 dne 26. července 1733 prodávalo panstvo mlýn na mouku i s pilou dosavadnímu nájemci Jan Gg. Wünsch za 130 fl. Jako poplatek měl odvést : Dobrého zrna a měřic obilí vždy 10 Strychů, na výkrm prasat 15 fl., 6 mladých slepic po 6 kr., 2 kopy vajec po 20kr.
Roku 1733 drží jezuité v Liberci první lidovou - misi, při ní také k Rudolfovským přišeli.
1735 Jako další majitel mlýna na Černé Nise byl zjištěn : Hanuš Bedřich Finke z Hejnic . L.
Roku 1741 dne 12. dubna zemřel děkan Seidemann. Antonín Kopsch z Chrastavy, dosazený jako druhý děkan na toto místo.
V letech 1741 až 1745 přišli v slezských válkách několikrát do Liberce Prusové, při tom občané města s dobytkem na hory unikají.
Roku 1741 byl majitelem rudolfovského mlýna Jakub Jäger z Rýnovic.
Roku 1757 dne 21. dubna u Ostašova porazili Prusové o síle 20.000 mužů Rakušany, kteří byli silní jen 10.000 mužů. Prusové táhnou loupí a drancují v celém kraji kolem. Na to začal v sousedí farnosti řádit mor a uchvátil do května příštího roku 1400 osob. Rudolfov zůstává do třetice ušetřen. Za tento rok zemřelo v Rudolfově 5 osob. V tomto roce umřel dne 23. května v Českých Budějovicích hrabě Filip Josef z Gallasů.
Roku 1758 rudolfovský mlýn kupil Bohumír Stracke
Roku 1770 nastupuje hrabě Kristián Filip z Clamu s podmínkou zůstavený. Tento se nyní Clamgallas jmenuje a také tak se podepisovat musí. Od března tohoto roku vládne drahota a není naděje na dobrou sklizeň.
Roku 1771 bylo první sčítání lidu a u domů, odkud se v neděli na jarmark vysílá, jsou zaváděna čísla. V zimě za velkých mrazů, drahota, hlad a nouze dosáhla své maximální úrovně. V říjnu propukl typhus exanthematicus (hladový tyfus), který si nyní také mezi obyvateli Rudolfova, kteří snášeli mnoho hladu a nouze, své oběti vyžádal.
Roku 1771 od 1 října do 31. července 1772 zemřelo ve farnosti všeobecně 1832 osob, tím nejčastějším viníkem byl typhus exanthematicus.
Roku 1775 dne 13. března zemřel děkan Kopsch. Třetí děkan je Čech, Karel Topicovský z Horažďovic, zavedl, ne německé kázání. Rolníci zahájili v tomto roce povstání a hledají na úřadech a farách Josefské svobodníky.
Roku 1778 přišli znovu do města kněží a odvedli děkana až do Drážďan, jako důtku.
Roku 1782, 15.ledna byl, za velkého jásotu, zveřejněn po celém městě a vesnicích patent císaře Josefa II, kde se ruší nevolnictví.
Roku 1783 Přišel z Liberce do Rudolfova František Lammel a zahájil v domě č. 10 školní výuku pro 10 – 14 dětí. Předtím od 1776 byl na výuku přidělen učitel z Ruprechtické školy.
Roku 1783 1786 se znovu začalo z vrchu nad Rudolfovem do Stráže nad Nisou splavovat dřevo.
Roku 1783 1790 Přišel z Ruprechtic do Rudolfova Filip Stelzig a začal vyučovat místo docházejícího Lamela. Bylo to na dobu než děti byli do školy ve Starém Harcově převedeny, což se stalo 1795.
1792 je laciná doba.
1795, 4 dubna umřel děkan Topiczorský; Filip Paul, rozený liberečák, přichází jako čtvrtý na jeho místo.
1801, 30.ledna polámal prudký vichr celé velké plochy lesa.
1803 postavil v Rudolfově obuvník František Wünsch ze starého dřeva z domu č.1, dům č.38.
1804, 12.června je na Černé Nise velká povodeň. V Kateřinkách způsobila mnohem větší škody než povodeň v roce 1676.
1805 způsobil zdražení všech životních potřeb. Dne 30. prosince vstoupila do města nervová horečka, která trvá až do 15. září 1806. Od 8.července 1806 do 13. prosince 1806 panuje úplavice. Na tato epidemická onemocnění zemřelo za rok ve městě 132, na vesnicích 340 lidí, v Rudolfově 6 osob.
1806 vystavěl v Kateřinském údolí první továrnu pan František Ullrich. (Zanikla Svatá říše římská národa německého)
1808 jsou v továrnách postaveny první stroje. Mlýn v Rudolfově koupil Jan Fr. Jäger za kupní cenu 2200 fl.
1809, 21.duben zemřel děkan Pavel místo něho bude zaveden, jako pátý děkan, František Spielmann, narozený v Chrastavě.
1811, 15. březen c. k. finanční úřad vydává zákon, kterým snižuje kurz Bankocetlí konvenčních. (je to důsledek státního bankrotu Rakouska, hodnota měděných mincí a bankocetlí klesla na 1/5, začaly se vydávat směnné listy tzv.šajny)
1813, 22. března zemřel děkana Spielmann; místo něho se stává šestým děkanem František Wolf, narozený v Hejnicích za Friedlantem. Dne 20. srpna pronikli Francouzi do města, kde setrvali několik dnů. Požadují pro 10.000 mužů jídlo a na výpalné 1000 dukátů.
1816 byl rudolfovský Mlýnský most na náklady vynaložené obcí z kamení postaven. Bývalý dřevěný most Reginy Gahlerové z č. 5 byl povalen do Nisy. V roce 1771 dne 24. červenec si ho koupili Jan František Jäger od Bohumíra Stracke za 800 míšeňských kop, načež most roku 1808 dne 19. července přešel na Antonína Jägra, zemřelého dne 13. Březen 1864. Tento dal u továrny Adolfa Schützes brod přes Nisu vystavět a mlýnskou skálu na své náklady otlouci.
1828, 24. května dostal Rudolfov první zvon. Koupil ho mlynář Antonín Jäger v Praze, kde ho vysvětil sv.Antonín z Padovy. Jako umíráček byl poprvé použit 12.5.1829 při úmrtí u Müllerů.
1832 přišla do Liberce poprvé cholera a vyžádala si ve městě 21, v Radčicích 4, v Růžodole 2, v Nových Pavlovicích 1 osobu. Rudolfov byl díky své vyšší poloze ušetřen nemoci. 2. listopadu je v Ruprechticích (na Ruprechtické cestě) zřízen nový hřbitov, kam budou pohřbíváni Rudolfovští. První obyvatel Rudolfova, který je zde pohřben, byl Ignác Hadrich z č.10.
1833 způsobila větrná smršť spoustu škod v lese. V noci z 16.-17.8. byl uhlíř Antonín Hauser z č.11 umačkán ve své chalupě v lese a zemřel, když se prolomila střecha pokrytá drny. V tomto roce byl založen uhlířský stavební spolek a místo dřeva se začalo topit uhlím.
1834, 30. dubna utonul Krištof Wünsch z Rudolfova u hráze mlynáře Josefa Riedela v Kateřinkách.
1838, 21. srpna zemřel Kristián Krištof hrabě Clam-Gallas, který vládl od 8.2.1805 po smrti svého otce. Nyní vládu nad panstvím převzal hrabě Eduard z Clam-Gallas.
1840 se vesnická cesta zimní dráhy kvůli Antonovi Gahlerovi z č. 5 překládá a povede kolem pozemků č.2,5,6,7,8,9,12,13, 32 a 38
1844, 3. července rozbili společně tovární dělníci v Kateřinském údolí, ve Starám Harcově, Machníně, Hamrštejně a Růžodole stroje, protože se jim zdálo, že je zbavují práce. Strůjci spiknutí museli své zločiny ve vězeních odpykat.
1848 v lednu a února zemřelo mnoho osob na tyfus, v Rudolfově jen 2.
1850, 2. ledna byl zrušen výkonný doposud úspěšný panský soud a na jeho místě bylo dne 30. ledna zřízeno liberecké Okresní hejtmanství, kam obec Rudolfov přidělena je. Od 1. srpna do listopadu tohoto roku zemřelo na farnosti 135 osob na choleru. Rudolfov zůstal tohoto druhého znamení ušetřen.
1851 byly vyrobeny v Rudolfově, na hospodářství č. 5, první dlažební kostky, zvané špalíkové (Klotzel). Byly použity pro Liberecké městské dláždění Josefem Františkem Porschem z Nového Harcova za účasti bratří Gahlerových z č. 5. Do 24. srpna 1867 bylo víc než 3500 kostek (Klotzel) vyrobeno a na ploše 8000 loktů položeny.
1852, 9. května vysvětil Liberecký děkan, který od 1850 v tomto úřadu je, Rudolfovskou obecní školu, k výuce zřízenou v najatém domě. Vyučování zadáno Harcovskému podučiteli, který k tomu z Harcova přichází. Výuku náboženství převezme Harcovský katecheta a Liberecký kaplan Rudolf Frank a ještě mu bude pomáhat páter Henke.